Plný
Plný; pln, a, o. Měsíc jest pln; z-plna, do-plna, v-plné, u-plně; Pln měsíce; Na plnu měsíce. Gb. H. ml. III. 1. 289. Plná izba je ho; Plné brucho učí se hlucho; Z plného pij, budeš plný; Plné ústa ťažko fúkajú; Plné uši nahovoril atd. Slov. Vz Zát. Př. 346b. — čím. Demokracie jest plna nebez- pečenstvími a nepokoji. Wtr. Živ. vys. šk. 416. Z toho byl pln nadějemi; Byli plni ne- čistotou. Wtr. Part. 57., 378.