Plot, u, plotek, plůtek
Plot, u, plotek, plůtek, tku, m., od plet, (pletu), e v o, vz E., Gb. Hl. 142. P. strsl. plote. Vz Mkl. B. 2., 24., 26., aL. 18. Hý. — P., ohrada upletená z křoví, trní, vrb, jiv, klestí, n. prutů, planěk, tyček, latí, prken, krajin atd. S. N. P. samorostlý trnový, V., tyčkový n. p. z latí, D., dražený (s děrami v kolech), týnečný, Presl., živý, laťový, Šm., dřevěný, prkenný, Us., z kolů, Kom. J. 380., z jehel (jehelný), z tyček (tyčený), Nz. morušový. Us. P. malý a slabý: hradbice. Šp. Plotem ohraditi, obehnati, zahájiti; p. okolo něčeho udělati. V. Ze žluté vrby dělají se živé ploty. Um. les.. P. pažiti, aby se neskácel. Sych. P. zroutiti (poraziti). Sych., Šm. P. zapicho- vati, družiti. Šp. Házeti přes kostěný plot (dáviti se). Vz Dávení. Č. Přes kostěný p. chléb házeti (= jísti). U Rychn. Málo platny ploty (zákony), přes které se leze. Č., Pk., Rb. Nehraď se plotem, ale přátely. Šp. Jest také z toho plotu kůl (z toho přátelstva, spolku). Jeden jak druhý jest z toho plotu kůl. Tekla se kopřiva plotu (napila se naše kráva z vaší louže = daleké příbuzenství.) Dotkla se šilhava plota (daleká rodina); Kol z toho plotu (niť z toho brda = spolu- viník). Mt. S. Ploty páliť a popol predávať. Mt. S. Po plote kolek (na otázku: Jste s tím člověkem spřízněn ? odpoví tázaný: Po plotě kolek, je-li přízeň ta daleka). Us. na Mor., Brt. P. přeskočiti, ausserehelich geschwängert werden. 1666. Gl. Chůvě, když ona do obory se projíždí a plot přeskakuje (= smilní), mléka ubývá. Vz Zhýralý. Jg., č. Brali míru podlé plotu (i. e. špatuou). U Rychn. Msk.