PlynPlyn, u, m., z koř. plu (plu-ji). Mk. Das Gas. P., každé těleso, které za okolností obyčejných jest ve skupenství vzdušném na rozdíl těch, která z tělesa obyčejně pevného neb kapalného se vyvíjejí a opět sama v kapa- linu neb pevné těleso přecházejí a páry slovou. P-ny, jež schlazováním neb stlačováním nebo obojím zároveň ve skupenství kapalné pře- vésti lze, slovou p.
stažitelnými, ty pak, jichž nelze takto proměniti,
stálými. P.
světelný či
svítiplyn, Leuchtg., jest p. jasným plame- nem hořící. Čistý p. světelný jest uhlovodík.
P. báňský či
bařinný jest též uhlovodík ale pouze s polovičkou uhlíku.
P. třaskavý, Knallg., zapálen jsa náhle s velikým výbu- chem
shoří (slove také buchavka). S. N. P. kamenouhelný, olejný. Vz Šfk. 105., 107., 106., 33., KP. II. 381., 382., 91. P. kychtový, rajský. KP. IV
. 82., 437. Cf
. Solid. IL 114. P. důlní, hořící, hřímací, zápalný. Hř., Bc. P.: vodík, fosforovodík (hoře činí bludičky)
, sirovodík, Bř., opojivý, opojný (Luftgas, Stickoxydul). Nz. Regulator (řidič) plynu; dynamika plynův (pneumatika). Nz. P. vy- víjeti, plynem osvětliti. Nz.