Plýtvati, ploutvati
Plýtvati, ploutvati, plýtvávati = téci, fliessen; marně tráviti, zle hospodařiti, ver- geuden, verschwenden. Jg. — odkud (z čeho). Střeva z jeho svatého života plýtvachu (tekla, se valila). Pass. 479. — se kde jak. Do- kudž sem se na moři světa šlepějemi blud- nými plýtval (bral). Vš. P. ve vodě, hin u. her schwimmen. Na Ostrav. Tč. — v čem, kdy čím (zle hospodařiti). P. penězi, D., bohatstvím, štěstím, Ros., dary božími, Br., V., řečí, Kom., zdravím. Kram. P. senem, dřívím, vínem, solí, moukou. Us. Hý. Kdo Čeho dosti má, rád tím plýtvá. Prov., Jg., č. Nedej v hojnosti p. a v nedostatku stýskati. Cant. P. v penězích. Ros. Čeho dosť, snadno tím plýtvati. Č. — s čím: se statečkem svým, Lom., s obrokem p. Us. Kdo čeho dosti má, rád s tím plýtvá. Vz Šetrnost'. Lb.