Plž. Mkl. Etym. 37. Cf. Brm. IV. 2. 219., 222., 230., 254.—258, 272., 282., 284., 303., 328., Frč. G. 67., Kam. Slov., Hlb. XXXII. (Rejstřík), Rk. Sl. — P., f. = podzemní díra. Rr. Sb. Na Mor. sklepům ve vinohradech anebo mimo dědinu jsoucím posud říkají plže. Šd. V místě blízkém u lázně jest p. neb loch pod zemí, ne docela čtyř krokův zhloubí, ve kterémž pivo choval. Jord. 205. Rosa v Thesauru píše: plž, m., limax, Weg- schnecke; plž, e, f. apud aliquos etiam di- citur skrýše podzemní veliká, sklep klenutý neb neklenutý, cellarium, Keller. Alii dicunt plznice, e, f. et plznovec, vce, m. (pivnice). — P. (závitek) v uchu, trubka vodným mo- kem naplněná, několikrát v sebe zavinutá. Dk. P. 19.