Pněti
Pněti. Mkl. Etym. 238., Listy fil. 1884. 485. Pně (íc). — kde (s kým): na kříži. Hr. ruk. 171., Hus I. 238., Vyb. II. 14., ML. 3. b. Na tém dvém kázanie zákon pní i pro- roci. Ev. víd. 88. Nikdy nepí, dokudž v ústech krmě pní. Zbrt. Poct. mr. 10. — jak. Beze všech vin na kříži pní boží syn. Výb. II. 33. — za koho. Jenž za ny pnělo (tělo boží). Výb. II. 250.