Po choť
Po choť, i, f., žádosť, rozkoš, Lust, Be- gierde, f. Měst. bož., Světz. P. pleti = p. z pleti t.j. ze zlé žádostivosti jdoucí. Sš. O. 276. Činíte to, k čemu hříšné p-i člověka vedou. Sš. J. 19. Pochotem něčím lichotiti. Sš. J. 153. V p-tech ponořenu býti; p-tí světských se varovati. Sš. L. 90., 11. Vy- dati se v p-ti. Sš. Oa. 219. Bez p-ti počala panna. Sš. L. 33. P-ti umrtvovati. Sš. II. 317.