Poběhlec
Poběhlec, lce, m., tulák, běhoun, der Landstreicher. V., Bart. Poběhlce přechová- vati. Sych. P. nikde se nezastavuje (nemá stání). Kom. J. 672. — P., kdo svůj úřad, povolání atd. opustil, ku př. z pole utekl, der Flüchtling, Ausreisser, Uiberliiufer, De- serteur. Poběhlcem býti. V. Na poběhlce pásti, Sych., p-ce trestati. — P. od víry (stržek, odštípenec, odřezanec), od zákona, V., od Boha, Br., zákona, Br., víry, Mand., der Abtrünnige, Apostat. — Poběhlice, e, f., eine Herumstreicherin. To je p-ce ! — P, víry, od víry, Jg., eine Abtrünnige. — Po- běhlík, a, m. =poběhlec, tulák. D. P. vojska. Mají ho za p-ka. Kram. — Poběhlosť, i, f., poběhnutí, utečení, odloučení se od vojska, od víry, die Flüchtigkeit, das Ausreissen, die Abtrünnigkeit. Jg. — Poběhlý, toulavý, zběhlý, flüchtig, landflüchtig, verlaufen. P. služebník, V., ovce. Sych. Útočiště p-hlých. D. — od čeho: kacíř od víry p. Chč. 304. — P. kráva (březí), trächtig. L.