Pobrousiti
Pobrousiti, il, šen, ení; pobrušovati, nach einander schärfen. — komu čeho, co (kde). Pobrus mi toho nože (na brousku). Ros. Vlk tomu se směje a zubů sobě pobrušuje. Aesop. — čím: brouskem. — co oč. I o víc potom snadně jazyk brousí. Ctib. — čeho na koho: meče. Alx. — Strany gt. vz Po.