Pocit
Pocit, u, m., cit, pocítění něčeho, die Em- pfindung, das Gefühl. Jg. P. na jazyku zbu- zený. Pr. Chym. P. okamžitý, Mus., bolný, radostný; rozličné p-ty u koho vzbuditi. Nt. A tu vzmohl se v ní p. potřeby messiáše; p. přechodný, míjelivý a minoucí. Sš. J. 72., 120. Často stačí pouhé: cit, ale jinak se smysl obou slov liší. Vz S. N.