Pocta
Pocta, y, f., česť, ctění. V. Die Verehrung, Ehrer. P., vnější uznání něčí počestnosti. S. N. Vz Úcta. Peníz pocty. Pocty hodný. D. Po poctách se sháněti. Sš. J. 173. Vzdávati ně- komu poctu oddanosti, huldigen. Dch. K poctě zbraň! Praesentirt! Čsk. Pravá pocta boží. Štr. To s velikou poctou učinila. Troj. Poctu někomu činiti. Ojíř, Rk. Do poledne pocty boží hledí, ostatek dne v práci tráví. Kom. P. boží, též bohocta a sice křesťanská = veškerosť zvláštních úkonů, jimiž dle před- pisů Ježíše Krista a jeho církve křesťanské smýšlení své ve směru k Bohu uskutečňovati máme, die (christliche) Gottesverehrung, cultus dei. P. klanění = p. Bohu vzdávaná, die An- betung, cultus latriae;p uctění = ?. světců a světic božích, die Verehrung, c. duliae; p. Marie Panny, c. hyperduliae. P. boží vniterná, innere, c. d. internus, zevniterna, äussere, c. d. externus. Pojem, potřeba, povinnosť, rozvrh, výkon, výhoda, prospěch p-ty boží. MP. 92.—94. P. boží či bohocta pověrečná, die abergläubische Gottesverehrung, superstitio, jeví se v rozličných způsobách, jakými jsou: 1. modloslužebnosť = přenášení cti tvůrci po- vinné na jeho tvory, der Götzendienst, idolo- latria, MP. 122.; 2. kouzelnictví = snaha uží- váním pověrečných prostředků zázračné, nad síly přirozené sáhající účinky vyvoditi, die Magie, magia, maleficium, MP. 123.; 3. hadač- ství = snaha tajné věci, zvláště budoucí osudy lidské, způsobem nepřístojným vyzpytovati, jako: vykládání snů, karet atd., die Wahr- sagerei, divinatio (necromantia, astrologia, au- spicium,augurium, sortilegium etc.), MP. 123.; 4. pověrečné pozorování = bezdůvodné držení na jistá znamení aneb na šťastné či nešťastné dni, die eitle Beobachtung, vana observantia, MP. 124.; 5. zneužívání svatých věcí ku po- věrám, der Missbrauch hl. Sachen wie der hl. Reliquien o. der Sakramentalien, obser- vantia reliquiarum, abusus sacrorum. MP. 124. (Hý.). — P., poctivý dar, V., Bart. 87., das Geschenk, Ehrengeschenk, die Verehrung. P., jene Abgabe, welche die Unterthanen dem Grundherrn nicht aus Pflicht, sondern gleichsam als Verehrung darbrachten an hohen Festtagen o. wenn er zu ihnen zu Besuch kam. Lidé činí počesť hospodě, když mezi ně přijede anebo k některým hodům přinesúc dary.'Št. 160. Vz Gl. 236. P. advokatská = palmare. Vz Tk. II. 366. Poctu, dary a pocty dáti. V. Žádných poct nebrati. Mus. Dar za poctu daný. Reš. P., též dar, od hostů při svatbě poslaný. Plk. Než chtěl-li by kdo komu (řečníku) dáti jakou poctu, jako se to trefuje, nějakou zvěřinu n. ptáky mírně poslati n. dáti, neb některou rybu, aneb ně- jakou poctu také mírnou a to zřídka, to se žádnému nezavírá. Zř. F. I. — P., nápoj 'poctivosti, připití, Ehrentrank, m. Ani mu pocty nedali. Ros. Poctu dáti (připiti), vzíti. D. Dej mu poctu, poď na poctu. Us. Poctu zavdati. Vus. Tatíku, pij s námi poctu. Dh. 150. Poctu oddati, dáti = připiti, lb. 150. Jáť se musím v holuby stříleti a tím dřív, abych nemusil poctu píti (abych nebyl bit). Dh. 166.