Počátek
Počátek, tku, m., počínání, začínání, za- čátek, Anfang, m. V. P., doba časová prvního zjevení se, vznikání věcí a úkonů jednotlivých. Vz S. N. P. života. V. Bez počátku i konce. V. Od p-ku až do konce. V. Od p. světa. V. Z počátku. V. Z p-ku jsem o tom mluvil. Br. Na p-ku králování jeho. Br. Na p-ku dne. Reš. V p-ku. Berg. P.ohně, D., řeči. V. Při počátku řeči oznámil. Štěstí. P. něčeho učiniti, udělati. V., Nz. P. plápolal, prostředek vlažněl, konec vystydl. Kom. Neduhu hned z p-ku v cestu vkročiti. Flav. Z p-ku psaná narovnání napravili. Nar. o h. a k. Darmo hledají filosofi, z čeho jest p. světa, nebyloj Bohu potřebie toho. Št., Výb. I. 643. Počátek múdrosti jest báti se Boha najviece na jeho velebnosť zřiece. Smil 47. Ten učinil p. divů Ježíš v Kaně galilejské. Sš. J. 41. Jiné věci od látek vzaly jsou svůj p. Sš. Bs. 3. Ku p-ku se navrátili. V. Dobrý p., půl práce. Ros., č. Vší moudrosti p. Smil. Co kopřivou má a chce býti, to hned na p-ku bude žíhati aneb páliti. Prov., Jg. Soudcové k p-ku jedné každé věci i k jednomu každému skutku prohlídají a jakž obyčejně přísloví jest, p. soudí. Všelijaké pře ne začátkem, ale kon- čením se rozeznávají (causae discernuntur finibus). Pr. Hlučný p. tichý konec mívá. Č. Vz Ticho. Milé zlého počátky, leč konec žalostný. Č. Co z p-ku nevalno, nebudeť i na- potom chvalno. Pr. Dobrý p. polovice díla. Vz Chuť. Č. Každý p. tvrdý. Č. — P., původ, der Ursprung, Anfang, die Geburt. Jg. Za- hálka p. všech nepravostí. P. míti od někoho. Bart. 2. 14. P. vzíti odkud. V. Kronika od p-ku země české. Kom. P. rodu. V. — P., p-ky nějaké nauky, die Anfangsgründe. ?-?? filosofie. Kom. P. vyučování, Us., umění, Kom., mudrctví, D., básnictví, měřictví, Us., víry. Br. — P., kdo počíná, der Stifter, Ur- heber. Jel. On byl p. kacířství. L. — Počátky, dle Dolany, 1. mě. v jihových. Čech. Vz S. N.; 2. ves u Chotěboře; 3. P. horní u Chotěboře; 4. P. dolní v Čáslavsku. PL. — Počátecký.