Počekati
Počekati. Ž. wit. 26. 14. — abs. Kupo- vati na ,počkej' — na dluh. Us. Rgl. Počkej, přídě na tě Oćkej! Val. Km. 1887. 619. — čeho. Počekej nás! Výb. II. 444. — nač s čím. Počekal na jeho vysvobození. Bl. Živ. Aug. 105. Obyčejně tam na mne počká se svým uzlíkem. Sá. — oč. Počkej o rok, o dva. Sl. ps. č. 149. — za kým Kričím, volám za ňou, aby počkala za mnou. Sl. spv. II. 76.