2. Počichnouti
2. Počichnouti (v obec. ml. počuchnouti), chnul a chl, utí; počichati, počuchati, poči- chovati, počuchovati = čichati, voněti, rie- chen. Jg. — koho, po kom. Já ho poču- cháni, já po něm počuchám. Ros. -- k čemu = přičuchati. Ros. — Jg.