Počítati
Počítati; počísti, počtu, četl, čten, ení; počítávati = kolikost' znamenati, zählen, nu- meriren, rechnen; v počet zavříti, obsáhnouti, z více známých čísel nějaké neznámé číslo hledati, rechnen; položiti, souditi, schätzen, anschlagen, anrechnen, rechnen; odvoditi, herleiten; přivlastniti, viniti, zurechnen, an- rechnen ; p. se = počten býti, gerechnet, gezählt werden; platiti, gelten; v počet ně- jaký se klásti, sich zahlen, sich rechnen; účet vésti, abrechnen mit Jemanden: pova- diti se, zanken. Jg. — Učí se počítati. D. — co: stádo, ovce, peníze. Ros. Staví se, jakoby neuměl pět počítati. Prov. Já to sám počtu (spočítám). Ros. Mnoho kněh již počítal. Us. Počítaje v těch dnech sto kop škody. Půh. II. 50. — co po kom. Já ty peníze po něm po- čítal. Us. — D. — (se) od čeho, do čeho, Od dvaceti ke stu. Us. Od stvořeni světa léta p. Us. Počítá se od Berouna. Us. Židů se tu do pět tisíců počítati může. Kram. Neumí do pěti počítati (o hloupém). Táb. bg. Počítali mu do hodiny (že už jen hodinu žíti bude). Us. u Rychn. — co na čem: na prstech. Us. — co, se za co. Učení za bludné p. Str. Za moudrého muže bývá počten. Ryač. Řeč jeho za bláznovství byla počtena. Čr. Zlatý za jídlo počítal. Někoho za boha, za kacíře p. Us. Zlatý za 16 grošů počítali. To za nic nepočítám, Jg.; za hřích něco p. Kom. Za lepší se počítali. Kram. Někoho za nepřítele p. V. Zlato za bláto počítá. Mand. Za hřiešnici ji počítáše. Pass. 532. Hory v doly vraziti a pět za sudu po- čítati. Prov. Nebude to počteno za nářek. Nál. 160. — co komu za co. Nepočtu vám za vinu. Dal. 145. Někomu něco za spra- vedlnost p., Bart. 4. 5., za kacířství. Chč. 306., P. 9. b. Ne za málo sobě to počítej. Pass. 418. Nepočítaj jim toho za zlé Hospo- din. ZN. Někomu něco za blud p. Štř. — čeho. Počítám dnů. Ps. ms., Knst. — čeho kolik. Toho početl 50 hř. Půh. 1405. — co na co: na mandele, na tucty, na kopy. Kom. Kteréžto placení počítajíc na pražskou hřivnu a stříbro na fejn. Nar-. o h. a k. Ale: On po- čítá na jeho pomoc, podporu atd. chybně m.: nadíti se, očekávati, spoléhati, bezpečiti se nač. Bs., Brs. 124. Vz tato slovesa. — co (se) s kým. P. něco s pokladníkem. Us. P. se s někým .= 1. vaditi se, na Mor., 2. účet činiti. Sych., Klat. — co kam (mezi co, v co), Mezi hříšníky je počítal. Br. P. mezi své, V., mezi učené. D. To mezi rozkoše počítali. Jel. Mrtvé hrdiny mezi bohy počítali. Kom. V počet přátel p. V. A počítal sobě toho všeho v osm kop. Zk. — co na koho. Počtli na mne krádež (vinili). Mm. Gen. Mohl by na tě zlodějství počísti. Hugo. — co komu k čemu: k hanbě, k lehkomyslnosti. V. P. něco k lepšímu na příští rok. J. tr. K vět- šímu hříchu počísti. Štr. Ku chvále se mu to počítati musí, že. . . Sš. J. 47. P. si úroky k úrokům. Us. P. něco k nepravosti. Chč. P. 124. a. — co kde: domy v městě p. Sami židé toliko jednu osobu v Bohu po- čítali. Sš. J. 25. — co, koho čím. Opilce nepočítám člověkem. To ty ničím nepočítáš. U Rychn. Vk. — (se) mezi kým. Kterak jsou počteni mezi syny božími. Št., Hus. 1. 36. Žena ta byla mezi šťastnými počtena. V. Oni se mezi sebou počítali (vadili). Koubl. — od které doby. Počítaje ode dne, ze dne, dnem atd. Us. — čím kde: křidou na ta- buli. Pt. — z čeho (kam). Počítá to z toho (soudí, že jest to z toho). Na Dobrušce. Vk. P. z paměti, z hlavy. Us.. Z pytlíku na dlaň mu počítal. — s adv. Oběd někomu draho p. V. Ku předu, nazpět n. zpátky p. Nz.