Pod
Pod, před souhláskami někdy pode. Před- ložka pod (???. nad) pojí se s akkusativem instrumentalem. I. S akkusativem užívá se předložky pod 1. místně, o místě, pod jehož povrch pohyb se děje: Pode vše drva vložie oběti bohóm. Anth. I. 16. Smrť má velmi ostré zraky, vidí jima pod oblaky. Anth. I. 92. Jeden po druhém pod meč šiji skytieše. Pass. 825. Pojděm pod tuto horu. Dal. 7. Ohněm to pálila pod nohy. K. Poh. II. 94. Dáš zemáků pod polévku. K. Poh. 306. Je tam voda pod kotníky, pod kolena, pod paže, pod krk. Us. — 2. Přeneseně a) o poddanosti a pod- řízenosti, v níž co přichází: Římané zemi pod moc svou přivedli. Har. I. 220. Ciesař všecky ty vlasti pod svú moc podbil. Pass. 801. Podbiemy pod sě ty bradaté kozly. Dal. 16. Chtějí pod správu mou se dáti. Žer. L. L 8. Sraziti nám drbí Luděk voje pod jednu ránu. Výb. I. 15. Jedni chtěli slušeti pod biskupa Filipa a druzi pod Pavla admini- stratora. Let. 277. — b) O míře, které co nedo- sahá: Což pod kopu níže jest, od toho nemá více vzíti než groš. Pod tisíc koní bylo tu. Pod dvě leta váš dům nebude vystaven. Zikm. str. 263. Císař spatřil ty věci, kteréž u cizích národů nad pověsť byly lepší, pod vychvalování pak a domnění domácích ne menší. Anth. II. 175. — 2. Časově, o čase k němuž děj slovesný se schyluje: Chodívá k nám pod večer. Us. Srncovi pod zimu rohy spadují. Jg. Hýřil za mladu a pod starosť umírá z hladu. Č. Mudr. 58 (podlé ruského). Vazba tato v češtině, vyjma pod večer, velmi řídka jest; v ostatních jazycích slovanských hojněji se ji užívá: pod jeseň, pod léto, pod noc, pod poledne, pod čas sněmu. Mkl. IV. str. 437. II. S instrumentalem 1. místně, o místě, níže něhož co tkví nebo se děje: Drva vy- sokorostlá v hustotě pod skalú. Anth. I. 17. Jaroslav jak orel letě, tvrdú ocel na mohu- ciech pleciech, pod oceliú chrabrosť, pod helmicú velebystr věhlas. Anth. I. 28. Jako osel stojím pod břemenem. Anth. I. 107. U Vltavy pod Petřínem tesař činí prah. Dal. 15. A jest pod samým tím oknem oltář. Har. I. 156. Jsou ještě jiné tri věže pod zámkem. Pref. 291. Poslední do chrámu bývá, kdo pod zvonicí přebývá. Č. M. 9. Pod nízkým stropem vysoko neskákej. Č. M. 433. Seděla děvečka pod hájem. Sš. P. 584. — 2. Přeneseně a) o oděvu a ozdobě jme- novitě hlavy: Za nimi šli čtyři mládenci pod klobouky černými. Let. 398. Pod korunú prostřed chrámu v pychu stáše. Kat. 1170. Vladislav jide pod korunú v Prahu. Dal. 114. Půjdu domů pod pérečkem. Sš. Pís. 720. Seděl tam pěkný mládenec v modrém klo- bouku pod kohoutím pérem. K. Poh. II. 225. b) O poddanosti a podřízenosti, v níž co jest: Veš svět byl pod jeho mocí. Anth. I. 149. Jáz bydlím v tom pokoji pod zákonem sv. Benedikta. Výb. I. 188. Pod tiem cie- sařem jeden král sedieše v jednom ostrově. Kat. 19. Ten jest měl pod sebú třiceti ry- tieřuov. Pass. 983. V lásce a v jednotě pře- bývali v koruně české pod králem, pánem svým.Let. 240. Jezdci ti tehdáž pode mnú byli. Žer. L. ?.14. Zle nohoum pod nemou- drou hlavou. Č. M. 319. Popeluška v samé nouzi rostla pod macechou. K. Poh. II. 191. --?c) O podmínce, výstraze a hrozbě, kte- rými kdo k činnosti jest vázán : Peníze vzal pod takovú úmluvú. Tov. 104. Půjčím ti ty peníze pod tou výminkou. K. Poh. 680. Svěd- čili pod přísahú. Dsky I. 129. Do města žádný pod velikou pokutou nesmí. Har. II. 17. Spisovatelů pohanských nečtou pod po- kutou klatby. Har. I. 275. Pompejus Anti- patrovi správu vší země pod jistým a roč- ním platem poručil. Har. I.221. Přede všemi námi pod zpovědí vyznal. Let. 506. Pode ctí a pod věrú slíbil. Tov. 109. Zavázal ho pode ctí, a pod věrú, aby nikam nevcházel. Let. 72. Zapověděli pod poctivostí. Prot. 23. Přikazuji jemu pod poslušenstvím. Pass. 814. Prosí jich i kazuje pod hrozú i při milosti. Kát. 1452. Jedno povědě pod tajemstvím svej milosti. Kat. 475. Žádali, aby pověděl pravdu pod svým svědomím. Let. 415. Ozná- meno, aby žádný nejel na sněm pod milostí královskou. Let. 381. V tom psaní přikázal pod nemilostí, aby jináče nečinili. Let. 368. Aby zachovali pokoj, pod hrdlem přikazo- vali. Let. 402. Zapověděli pod hrdlem, aby žádný k mieru s nepřátely neradil. Anth. II. 104. Konšel tajnosť rady chovej pod ztra- cením hrdla. Anth. II. 166. Pod ztracením cti i viery naší slibujem. Arch. I. 200. Pod přísahú a pod utětím palce u ruky pravé sobě slíbili. Let. 11. Slíbil pod věrú, pode ctí a pod vězeniem. Arch. I. 191. Protož abyste se těch věcí více nedopouštěli pod uvarováním pokuty. Jdn. 101. Nemá stra- nám co raditi pod přísahú. Sob. Proti tomu abychom sobě všickni pomocní byli pod po- kutou nahoře psanou. Zř. Fr. I. B. X. Aby ten dluh zaplatil pod pokutou nahoře polo- ženou. Vác. XIII. Pod pokutou cti, hrdla ztracení. Vác. XXVIII. Po třetí též ale již pod ztracením pře čas se uloží. Kol. 12. Svěřil-li by se kdo v své při kterému řeč- níku, nemá pod ztracením hrdla druhé straně raditi a pomáhati. Kol. 20. Pohnaný pří- sahá a za sebou dva očistníky má míti pod ztracením pře. O. z D. — d) O způsobě děje slovesného a stavu jakostného: Právo toto slavné zlehčuje pod zástěrou služby. Žer. Záp. II. 92. Pod lestivou barvou jedni druhé stínati dali. Bart. 9. Mnohé pevnosti Turek lstivě a pod přátelstvím opanoval. Har. II. 142. Maximilian Bělohradu dobyl pod úkladem a lstí. Let. 248. Mnozí pod spůsobem poutníkův do země přicházejí. Žer. Sn. 37. Král položil sněm, na kterýž se sjelo mnoho kněžstva pod obojí i pod jednou spůsobou. Bart. 128. Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem. Č. M. 42. — e) V příčině zevnější: Ves most otřásá sě pod jich davem. Výb. I. 29. Paní snad bude míti takou masť, co se mi pod ní ruka za- hojí. K. Poh. 257. Pod takovými těžkostmi života někteří znestatečněli. Blah. 36. Pod paprskem noci světla ještě růže nevykvetla, pod měsícem ještě málo čackých plodů po- uzrálo. Jabl. 86. — f) Míru, jíž děj slovesný nedosahuje: Sv. Prokop pod měrú napíjal sě vody. Vyb. I. 186. — 3. Časově, o čase, během kterého se co děje. Stalo sě jest to svěcenie pod ciesařem Jindřicha druhého (sic). Výb. I. 189. Trpěl pod Pontským Pi- látem. Ti všichni času otevřené války nebo pod příměřím zajati jsou. Anth. II. 201.— Brt. v List. filol. 1877. 233. Cf. Zk. Skl. 262., Zk. Ml. II. 34., Mkl. S. 435., Brt. S. §. 288.-297. Jména s předložkou pod složená označují místo nebo čas, někdy zdrobnělosť: podbra- dek, podčepí, podletí, podnož, podsíň, pod- střeší, podzim, podběl, Mkl. B. 410., pod- zemí, podsvinče; podpilý, podžilý (přistárlý), podálný. Bž. 238., 237. — Pod u časo- slov. a) Časoslova přechodná vůbec a nepře- chodná pohybování (vz Pře-) s předložkou pod složená pojí se s akkus. Dobří smrť pokojně podstupují. — b) Pod u sloves zna- mená: 1. okamžení, kterým běh činnosti dolů pod místo v skutek vstupuje, ukazuje k místu, pod kterým se co vykonává. Kam to dřevo podkládáš? Jg. Podtrhl pod ním stoličku. Us. Podebrati dům. — 2. Vyslovuje, že čin- nosť dolem pod věcí vzhůru se objevuje. Prudká voda písek podbírá. Br. Podjíti, pod- nésti (zrak). — 3. Tajně něco činiti: pod- hoditi, podstrčiti, podvésti, podskočiti. — 4. Znamená: z mála, z nepatrna, menší stu- peň činnosti. Podnapili se. Oni vlasy své podholovali. Br. Pozn. Zde můžeme i gt. klásti. — Zk., Mkl. S. 232. — P. se skládá s předložkou z: Vylezl z pod stolu atd. Vz Předložka.