PodatiPodati, podám, al, án, ání;
podávati = dáti, geben; k rukám dáti, podati, her-, hingeben, dar-, über-, zureichen, langen, her-, hin-, vor-, auf-, über-, zulangen, bieten, darbieten; liefern, hingeben, übergeben, ver- weisen; oznámiti, že dáti chce, antragen, Antrag machen, anbieten; vznésti, aufgeben
, aufwerfen
, vorlegen
, gelangen lassen; dovo- liti, erlauben, gestatten; navrhnouti
, einen Vorschlag machen, an die Hand. geben. Jg. Vz P.
se. Na
podejdál hráti = odkládati. Č. M. 559. —
co, koho, se komu. Tamo les temen, tamo si podámy rucě. Rkk. 10. Celý den si podávali dvéře (pořád je otví- rali). Sá. Podachu si kolem pravě rucě. Rkk. 30. Podáše vernú ruku. Rkk. 18. Morava podává len,
šp. m.: M. rodí len. Pk. Ten si ji podal (tak se smějí lidé opilému). U Litomš. Dš. Syneček ruce podává. Sš. P. 572. Druhému ruku podala. Sš. P. 603. Po- dej mi ručku. Zpěv. 1. 202., Er. P. 1. 160. Svému ženichu ruku podávala. Er. P. III. 134. Ti si ho podali (vybili mu). Us. Podej mi ruku, knihu, šátek, sklenici vody. Us. To mně příčinu podalo
, že jsem to učinil. D. P. někomu návrh, Sych., příčiny, V., lán (propůjčiti), Vys., otázku, při vyššímu soudu, leno, večeři Páně, lék, Šm., velebnou svá- tosť oltářní, Kom., výminky, Us. rozkaz, L., myšlénku (navrci). Jg. P. se Bohu,Br., mar- nosti. V. Všemu se podává. Us., Šm. Příle- žitosť se mi podala. Toms. P.
co komu jest prý
špatná vazba m.:
komu čeho, ale toto mínění jest.
mylné, vz předcházející doklady. —
čeho (komu). P. někomu slov pěkných
, ruky
. V., rukou, Kom., chleba, Ros., vody, Us., potravy, D., prsu dítěti, D., Lk., sobě míče. V. Kdo ti vody podá? Zpěv. 1. 283. Panoše pacholku podává plášče. Žk. 216. P
. komu libých věcí. Chč. P. 80. a.; 85. b., 55 b. Vlasta meče sobě podati kázala. Háj. 18. P. komu slibóv prosby. Kat. 2501. P. komu praporce červeného. Výb. II. 44. Sotně móž pravé podati ruky. Alx. Podaj mi toho žbána, těch videl atd. Na mor. Zlínsku. Brt. V báni (phiala) podala másla. BO. Podaj mi ručníčka bielého. Ht. Sl. 217.Důstojné svátosti jen sám biskup podává, Št. Podáš-li mu prstu, ujme tě za celou ruku. Prov. Podávati ně- komu vidliček (posmívati se mu). Mus., Šm. Podal kostela mého knězi svému. Půh. I. 364. Není hoden, aby mu vody podal. V. Raději by se utlouci dal, nežli by komu dobrého slova podal. Us. P. komu čeho = dovoliti
. V. Vz Po. —
(co, čeho) odkud (kam z čeho do čeho). Zlato do knížecí komory podávati. Háj. Z jedné země do jiné podán býti. Troj. Z malých škol do vyšších podá- váni býváme. Kom. Z ruky do ruky p. L. Hlavy, krku do vazby p., do rukou p. V
. Kamení (stavebního) do města podávali. Háj. Odtud podali se
(= šli) do země marecké. V. Poutníci nejdříve do chrámu se podali (šli). Sš. Mt. 281.
Pro zniknutí nástrah, úkladů a nebezpečenství se podali do Derby. Sš. Sk. 171. S Timotheem
podal se Pavel do Filipp. Sš. II
. 294. Podal jim těch ovce z chléva. Pč
. 5
. Bída ti chléb podává z černé misky. Hdk. C
. 42
. Slezáci vypravili také druhou stranou 6000 lidu, kteřížto od Opavy podali se do kraje olomuckého. Skl. 802. —
co, čeho, se komu, k čemu. Něco k uvá- žení, k tisku, Us., k rukoum, V., k soudu, Br., Kom
.; žalobu k soudu, k úřadu; ně- koho k útrpnému právu, něco k rozsouzení, J. tr.; spis ku právu, své stížnosti k appel- lací. Er. K smlouvě se podali (povolili). V.
My se k tomu podáváme. Ottersd. To nám
podává klíče k těmto tajnostem. Toms. P. se k přísaze (nabízeti se). J. tr
. Když pán k jihovýchodu se podav tam se octnul. Sš. Mt. 220
. Načež pán dále cestou se k Jeru- salemu podával. Sš. L
. 182
. P. se k pokutě. Bart. 1. 35. K soudu těch
, kteříž toho zku- sili
, se podávám. Ler. Neříkal k tomu nic Tandaryáš. než k uvážení jejich milostí to podal. Žer. A takové relací tak ke dskám podané a odeslané všecky má ingrossator větších desk zemských do zvláštního kva- ternu relací pořádně vpisovati
. Zř. F. I. A. XII JMK
. ráčil se k tomu p. Zř
. F
. I. B. XI. To časně, než by
na při přišlo, k úřadům aby podali. Zř. F. I. C. IX. Žádají za vy- hlášení výpovědi aneb rozsudku právního, podávajíce se k místnému a spravedlivému povážení soudcův. Bdž. 136. —
co (čeho, se, komu) na koho n. na co (kam). Tak se hádali a ledajakýchs řečí na se podávali. Sved. Na někoho poručenství p. Pr. měst. Někdy na ně jiných otázek podával. Br. Budu vám podávati na lešení
. Er. P. 406. P. koho na radnici (obžalovati). Bart. 2. 18. P. komu ruku na přivítanou. Bož. Něm. I
. 327. Srdcem křivým podá na smrť ty vše liudi. Alx. 1130. P. Čeho na koho, zur Ent- scheidung überlassen. Bart. 4. 19. Někoho na úřad podávati (vorschlagen). V. Pokoj na někoho podávati (nabízeti). Sych., Zlob. P. něco na úřad, Th., někomu ruky na smí- řenou n. na rozloučenou. Ml. Posměvačné otázky na ně podával. Plk. Na sto dvacet krejcarů podával. Ros. P
. kněží na fara. V. Na smlouvce, na přátely se podati, jim svou při v moc dát
i a na nich přestati. V. P. se na soudce (die richterliche Entscheidung an- rufen)
. P. co na rozsudího. J. tr. Podal na ten dům 5000 zl. Us. Podal se na otce (stal se mu podobným). Plk. Všichni jednomyslně naň toho podávali. Er. Podávali toho na jiné pány, má-li ten majestat čten býti. čr. Jestližeby co těžkého bylo mezi nimi, aby toho na krále zase podali. Bart. Abych Jich Milostem to přednesl a na uvážení jim po- dal (zur Erwägung vorlegen); Podal potom pan z Vrbna na pana. hofrichtéře. Žer. F
ol. 14/b., 15/b. Kdož se před soudem zemským soudí, na přátely podávati nemají (der schieds- richterlichen Entscheidung vorlegen), leč by se cti dotýkalo. Vl. zř. 13. Nejvyšší sudí na pány pře podává; Panského potazu nemóž žádný pán vynésti, než na kohož sudí podá; Úředníci podali na pány (überwiesen es), má-li ten pohnaný svú při tiem ztratiti. O. z D. Jakž J. M. K. mezi jinými artikuly toho na pány p. ráčil (aby to dskami za- psáno bylo); Aby ráčil J. M. K. tu při ne jinam než na soud zemský k vykonání p.; J. M. K. to sám z své vóle bude moci uči- niti a na přátely p. Zř. F. I. To svědomo, že jest se muoj syn napřed přede všemi na tě podával (unterwarf sich deinem Spruche) veda, že ty lépe nežli jiní právuom a spra- vedlnosti rozumieš. Hl. A protož jsme jmé- nem poctivého kněze Václava Subuly pro- šeni, abychom jeho na tu kaplu podali (prä- sentiren), rozkázati ráčili. Jdn. 60. Na mne, poněvadž se osoby mé dotykla, nepodal. Žer. Fol. 15. Poňovadž se Pleni podal na svědky Janovi, má jen Jan vystaviti a menovati; Tu nás páni na obrmany podali; Zich se podává na Onšovo svědomí (táhne se); Toho na vyšší úředníky podali. Půh. II. 520., 582., 483., 555. —
(co) čeho kam (pod co,
mezi co). Dobrovolně hlavy pod meč podala. Flav. Mezi jízdné císařské podáni. V. —
co,
koho, se v co. Někoho v posměch, v lidské jazyky p. L. P. se v něčí moc, V., se někomu v mi- losť i v nemilosť. Th. P. něco v mysl něčí (eingeben). Hš. P. hlavu v týl (utéci). Šm. Člověk v člověka p. se může (podobným mu se státi). Plk. —
co (čeho,
se, komu) v čem. P. v trhu (bieten). Us. On se mu v tom podává. Kom. V korytách sviním pastvu podávali. Kom. Vz P. co komu kdy. —
co kde. Že jsi ruku podala
před panem farářem. Er. P. 304. Co se knížecích lehen přijímáni dotýče, ... ty aby J. M. K.
podlé starobylého obyčeje zde
při stolici
na hradě pražském aneb v království českém podávati ráčil. Zř. F. I. A. XXII. —
co zač. On mu za tu knihu velké summy podal. V. Tu mi podával za to peněz Půh. II. 290. —
co jak (k čemu).
S jakou těžkostí práva městská k vytisknutí podána jsou. Pr. m
. Spis
se svým podpisem p. J. tr. Vezdy jeden jenom
do vody
s prospěchem se p. mohl. Sš. J. 83. Podal jemu míra a pokoje
pod přísahú. BO. Léna král
podlé obyčeje staro- bylého zde
při stolici podává. Pr. (Zříz.Ferd
.) Podavši toho
beze všeho práva. Půh.
I. 361. —
se = neodporovati, povoliti, nachgeben, sich geben. Jg. Rukavičky se podávají (po- volují, rozšiřují se). D. Ten kabát se podá, ty boty se podají, sich weiten, ausdehnen. Us
. Hý. Sukno se podává (táhne). D. Pevnosť se podala (vzdala). Us
. —
se oč na
co. Po- dali se o tu při na soud. V. —
co,
čeho komu čím: nemocnému pokrmu rukou. Háj. Seno podávkami. Us
. Obcováním na jiné se nepo- dává (podobným se nestává). Plk. Ať jí rukou hned podáme. Dh. 13. Jednú rukú chleba po- dává a v druhé kámen drží (ošemetník). Vš
. —
co, komu odkud: s půdy, se stolu. Podal ho Andulce s pravé strany. Er. P. 157. —
na
čem mimo co. Lena mimo Prahu na jiném místě někomu p. Zříz. Ferd. —
co proč. Spis ku právu (do rady)
za svou potřebou p. Er. —
co komu kdy (jak). Podati někomu
při dražbě nad cenu odhadní. J. tr. Dětem
v staré církvi se podávala svátost' oltárni
v podobě vína
po křestu. Sš. J. 114. Když se léku podává nemocnému
krom času pří- hodného. Lk. —
se čemu proč. Maria pod- dala se předpisu tomu pro uvarování všeho pohoršení. Sš. L. 38. —
s inft. Kterak král volený podává se držeti artikule sobě po- dané od královstvie
. Let. 107. — P. někomu něco
přes plot,
sk
rze plot,
proti něčí vůli
na talíři; něco dítěti,
aby neplakalo. Us.