Podčepí, n., podčepky, pl
Podčepí, n., podčepky, pl., f., vz Po- čepky, Zapfenbier, n. Již jest na podčepí. Prov. Jg. Kmetstvie, ježto juž p. slove. M. Býti na podčepí n. na počepí = in der Neige sein, prenesene — docházeti, mříti. Rozumějí se lidé starší, ješto sú již jako na p. a jsú již mrtvi světu. Chč. P. 120. b. (Hlr.) Vz Počepí.