Poddaný
Poddaný; poddán, a, o, unterworfen, aus- gesetzt. — P. sedlák, služebník. D. Drsnatou odpověď dávali, nelibou, nepoddanou. Bart. — v co. Ruka, která obleni, bude poddána v robotu. BO. Jižto mu biechu poddáni v robnú službu k jeho domu. Kat. 1629. Jsem mu z práva v službu poddán. O. z D., P. o zští. — čemu, komu: pádu (netrvalý). V., Kom. Velebnosť královská závisti pod- dána jest. Kom. J. 681. Všichni jsou smrti poddáni. Kom. Panování a moci někoho poddánu býti. V. P. mocem vyšším. Chč. 381. — komu jak: svou osobou. Řd. Jsa jim
poddán s tělem, s duší. Smil v. 1336. Poddán
býti komu s platy, v něčem. Chč. 381. — P., subst., der Unterthan, Untergebene, Lei- beigene. V. Vlastní p. (chlap). V. Dědičný p. V. Jací páni, takoví poddaní. Pán pří- kladný jest poddaným živé právo. Poslu- šenství poddaných jest největší sláva vrch- nosti. Lb., Jg. Kdo nikdy nebyl p-ným, zřídka bývá dobrým pánem. Č. P. věčitý (věčný), p. slobodného odchodu (freier, frei- zügiger Unterthan). Na Slov. Jakáž bývá vrchnosť, takoví také jsou i poddaní. Na- kládá s poddanými jako čáp s žabami. Vz Nemilosrdný. Lb., Jg. Vysrkuje mozek pod- daných svých. V. Když se páni rvou, pod- daní vlasů půjčiti musejí. V. Vz Vrchnosť. — Poddaní a jich vrchnosti, vz Rb. str. 270.