Podejmouti
Podejmouti, podejmu, mul, ut, utí; pod- jíti, podníti, (zastr. podjeti), podjal, podjat, podňat, jetí (zastr. podjatí), podnětí; podjí- mati, podnímati, podjímávati = pospodu vzíti, bráti, unter her nehmen, fassen, heben; zmocniti se koho, uchvátiti, napadnouti, be- fallen, angreifen, überfallen, sich bemächtigen, bemeistern. — abs. Musíš lépe podjíti. Ros. Vysoko podňal a nízko pustil. Č. M. 292. — co: práci (na se vzíti). Us. Závrať ho podjímá. Kom. Podjala mne bázeň, strach, radosť, Ros., nemoc, Šm., hrůza. Kom. Strach srdce podjal. V. P. strouhu (vyčistiti). Vys. P. trest, škodu. L. Nyní slezská komora soud zemský v Opolí podjímá (drží). Exc. Č. Načež panna cestu pro navštívení pří- buzné své podjala. Sš. L. 13. Podjal moji řeč = přejal, unterbrechen. T. Záb. Pov. 83. Tuhú válku s Vídeňskými podjal. Let. 178. Podjal boj proti králi egyptskému. BO. Pod- jeli sů boj mezi sobú. BO. — co kdy. IVa prvém slunce vzeští obojí sú boj podjeli. BO. — co koho čím: žílu nití, jehlou p. Ja., Sal. Žena lahodami svými ho podjala. Koc. P. někoho dary. Aqu. — co proč. Buď vám česť pro svůj jazyk úsilí p. Dal. — za koho co: smrť. St. skl. — se = zdvihnouti se, sich erheben, aufstehen; něco podstoupiti, auf (über) sich nehmen, sich einer Sache unterziehen. Jg. — se z čeho. Dievky podjemše sě (zdvihše se) z svého sboru, jedú bránit svého dvoru. Dal. 21. — se čeho. Všeho se podjali (podnikli), jakoby na pořádném sněmu jednali. Act. m. Ferd. Když pán podjal se úřadu. Sš. J. 71. P. se nové pouti apoštolské, kněžství svého, Sš. Mr. 1., 61., prací a trudů apoštolských, Sš. L. 1., skutku. Sš. Mt. 282. — Pozn. Pod- jíti = podníti, podjati, ne: podejíti, podejdu. Tedy ne: podešel se práce, nýbrž: podjal se práce. Bs. — se čeho v čem jak. V mnohých věcech vrchnosti naší královské všetečně ste se podjímali. Akt. m. Ford. Mnohých věcí se podjímá dle předpisu, ne- věda, proč to tak dělá. Marek. — se proti komu. Ale neodvážili se proti Pánu něčeho podjímati. Sš. Mr. 51. Avšak proti spojitosti se toho podjímají. Sš. L. 201. — se čeho kde. I povinen jest na popluží Páně práce se úsilně podjímati. Sš. Mt. Předml. — se čeho proč. Podjímati se všeho pro blaho a spásu svěřenců svojich. Sš. II. 351. — s infinit. Leč co Marek nyní vypravovati se podjímá, to je potěšiti musilo. Sš. Mr. 5tí. Kdo jiné kárati se podjímají, sami dřívěji k sobě přihlednouti mají. Sš. L. 75. Věci, které pan Suchý hájiti se podjal. Kos. Ol. I. 305.