Poděliti
Poděliti, il, en, ení; podíleti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; podělovati = podíl dáti, betheilen, Antheil geben, austheilen. Jg. — koho (gt. a akkus.) čím. Poděli každého koláčem jedním chleba a napraženým kobli- hem v oleji. BO. Chtě svých synů slušně p. Háj. Slaninami nás podělil. Sych. Bůh bo- lestmi je poděluje. Br. Strany nálezem, prá- vem p. (Bescheid ertheilen). V. Někoho od- povědí, výpovědí p. (ji dáti). Ros., Šm. Aniž by člověka podělil silou duchovou ku přemáhání všech obtíží, závad a překážek. Sš. J. 50. Úřady je podělil. Dal. 17. Tím (penězi) se svorně podělili. Arch. 1. ?64. Podělili se statky biskupa. Pal. III. 1. 204. Aby soudcové té pře s pilností povážili a je spravedlivou výpovědí podělili. Bdž. 137. — koho oč. Podělil jsem je o statky, o peníze. Jg., Šm. Podělili se o to dědicové. Jg. — co mezi koho. Něco mezi mnohé p. Berg. — se čím mezi sebou. Měli se spolu p. mezi sebou statkem svým. Svěd. — co komu (zřídka). Zk. — se s kým oč = poraditi se, sich berathen. U Rychn.