Podíti
Podíti. — co. Kam's svého pána poděla? Er. P. 486. 21. Kam's pak oči poděl (že's toho neviděl)? Ehr. Ej škoda mého man- žela! Kde sem ho smutná p-la? Sš. P. 664. Kam jste vieru i česť podieli? Troj. 191. b. — čeho. Kam jste (Cechové) poděli své lvové síly? Jir. exc. — se Kam se poděje. ML. 3. b. Kterak nemám naříkati, dyž se nemám kam p.; Ach kaj (kam) se poděju ubohá sirota. Sš. P. 25., 492. — co, se komu. Nevěděl, kam jsou se mu poděli. Bart. 77. Zelený štvrtku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, podél sv. Jiří. Sš. P. 770. — se proč. Kam se poději hanbou, žalem a bolestí? Mž. 88.