1. Podjíti
1. Podjíti, podejdu, podešel, podšel, jití, (zastr. podešlí); podchoditi, il, zení; podchá- zeti, el, ení = jíti až pod něco, přiblížiti se až k čemu (někdy s vedlejším vyznamenáním tajnosti, chytrosti, odporu, moci atd.), bis unter etwas hingehen, anrücken, sich an- nähern, ankommen; sich hin-, einschleichen, überrumpeln, erwischen; slepým se stávati, blöde werden; podbírati se, unterlaufen, schwären; zaliti se, überschwemmt werden. Jg. — abs. Kdo nemůže podjíti, musí pod- lézti. Prov. Aby pohoršení nepodcházela. Kom. Rána podchází (podbírá se). V. Rů- znice a nesvornosti aby nepodcházely (se nevluzovaly). Kom. — co, koho. Když mě- síc slunce podejda na místo slunce se po- staví. Kom. P. nebezpečenství (podniknouti). Roterod. Otčen. Příliš dle latiny: periculum subire. Jg. Naši louku voda podešla (zalila). Mřk. — kam. Vece Cech, podejděm pod tuto horu. Dal. 7. Slunce pod znamení raka podešlo. Troj. ?— v co: v rozličné ne- upřímnosti a pokrytství p. Radislav pro hanbu musí v tu řeč podjieti. Dal. 48. Byla pak již podešla v stáří. Sš. L. 43. — (koho) čím. Polené v zemiu vnidú, Čechy je bojem podjidú. Dal. 113 Rána krví podešla. D. Louka vodou podešla (se zalila). Jg. Sena vodou podešla. Let. 462. Zvykem podešel obyčej ošklivý. Kom. — co s kým: boj s někým p. Plk. — komu. K blesku vy- cházejícího slunce sovám oči podcházejí (slepnou). Apol. Podchází mu hlava (pod- bírá se). Ros. — kde skrze co. Jak prav- divě skrze kázně opuštění všichni v kře- sťanstvu neřádové podešli. Kom. — čeho. Však toho časa dojde, že vnuk pomstí děda svého. Dal. — co za koho : smrť. Alx. 1109.