Podkop
Podkop, u, m., podzemní otvor, chodba udělaná k vyhození země a toho, co na ní jest, do povětří prachem. Unterhöhlung, Un- tergrube, Mine, f. P-py dělati, do povětří vyhoditi, die Mine springen lassen. D. P. protější, dorázný (Angriffsmine), bořicí, vě- třivý, Flatter-, hlavní, slyšný, Horch-, krycí, spojující, hřídelní. Ohnisko, haluza podkopu. P. zahraditi, vyfouknouti. Bur. P. válcovitý, košový. Otvor p-u, das Minenauge; p. na- bíjeti, laden; p. utekl, die M. hat ausge- blasen; p. selhal, die M. ist sitzen geblieben; p. se utopil, ist ersoffen; p. dní, tagt. Čsk.