Bůvol
Bůvol, buvol, mor. byvol, a, m., z před- ložky bu význam sesilující (jako: bu-jarý, bu-jarosť = veliká síla, řec. ???????, veliký chlapec) a vol, vůl. Ht, Mz. I. 23. Der Büf- fel. B. a zubr divocí volové jsou. Kom. — To je pravý bůvol = hloupý. Ros. Büffel. Tölpel.