PodkovaPodkova, y, f
., podkovka, podkůvka, železný kotouč na zadní straně otevřený, jímž pobíjejí se kopyta koní, mezků, oslů, ba i tažných volů, das Hufeisen. Kořen
ku, stupňováním:
kov. Vz Mkl. B. 55., 7. V. P
. železná, V., falcovní (která má drážku čili stružku, v nížto hlavičky podkovníků se ukryjí), hladká, Ja., cvakavá, Kos. 01. I. 94., obyčejná, perová (k roztahování jí), lomená, turecká
, anglická, španělská. Vz více vS. N. P. mašinová, leštěná, s bradou. Kh. P. má ocelové štěpy (Spitzen). Podkovky na boty, das Stiefeleisen. Dch. Vz Odsadec. Rohn. P-vu podkováky přibiti, strhnouti
, odníti, Šp., přidělati. Kom. Sluší ti to co ovci p. (o
chlubném). Č. Právs (rovnýs) jako srp, až se spravíš, budeš jako p. Č. Dobrý kůň, ale špatná p. (byl by sice k potřebě
, ale je nezvedený. Vz Ničema). Kdybys byl měl hřebík, byl bys neztratil p-vu; kdybys byl neztratil p-vu, byl by ti neochromí kůň. Lb. Však ti brzo p-vu odtrhnou (brzy umřeš). U Rychn. —
P.
magnetická, Hufeisenmagnet, m
. Čk. —
P., v
horn., der Bügel. Bc. —
P.
martinská, pečivo ve způsobě podkovy. Při- šel na svět na martinské p-vy (o sv. Mar- tině). Šml. —
P.
, skvrna na prsou samečka koroptve,podobající se podkově; samička jí nemá. Šp. —
Podkovka, koňské kopyto, devětsil, tussilago farfara, Huflattig, m. Kk. 16G. Vz Podběl. —
P.
, p-
vy, pl., f.,
modrá kola pod očima, die blauen Ringe um die Augenhöhle, Augenringe, m. Us. Šm.