Podlaha, podlážka
Podlaha, podlážka, y, f., na Slov. po- . dláž, e, f. — P. = široké prkno, die Diele, das Dielbrett. P-hy na most klásti. Reš. — P., položení prken na dno k chození po nich, die Dielung; zvl. v pokojích atd., z prken, z cihel, z mramoru atd., der Estrich, Diel- boden, Boden, Fussboden, V., BO. Vz S. N.; dlážka, dlažení, podlaží, dlažba, dláždění. Šp. P. hlazená, zdobná. Ráj, palicí nabíjená aneb čtverhranným kamením podložená,Kom., vykládaná, parketová, prkenná, povalná n. povalová (vz Dlažba), křížovaná n. kapucín- ská, Nz., prkenná n. desková (tabulková, par- ketová), Pt., roštová, kamenná (dlažba), Š. a Ž., temovaná (utlučená). Šp. P-hu klásti, položiti, Nz., dělati. D. P-hu mésti. V. P-hu deskovou, tabulkovou vydračkovati (ausspä- nen) přeložiti, podlažkami vykládati, vy- zdvihnouti, zhotoviti. Šp. Trám na podlahu: podlažina. Nz., Šp. P. se routí (jsouc ze syrových prken), se bortí, vstává. Sych. Na p-ze seděti. Us. Od p-hy = z gruntu, dů- kladně, von Grund aus, gründlich. Pole od p-hy orati; něčemu od p-hy se učiti. Us. u Petrovic. Dch. Postavili věže dřevěné s mnohými p-ami (patry) a alkéři. V. Stavení o třech podlahách (poschodích). Har. II. 48., V. S nejvyšších podlah domů dolů se metali. Kom. Zahrajte mi od p-hy. Us. v Bělohrad. Bf. Vemte to přece, páni muzikanti, od p-hy! V Něm. Brodu. Všk. Na p-hy a na provazy lodí sedají. Ler. Naschvále jim šibenice o třech p-hách ustavena. V. P. lodí. — P. na hranici mlýnské, die Decke. P. v žlabu mlýnském, ve splavě, u pily; p. = trámce ve vratech jezu, jimiž se voda ve vratech hradí. Vys. — P., strop, die Decke des Zim- mers. Na Mor. Hý., N1. P. horní = strop. Jel. P., strop, s půdy hledě; tla (strop ze svět- nice). Chodím po p-ze (jsem-li na půdě). Hřebík je ve tle zaražen; Fussboden = dlážka. U Přer. Kd. P., der Fussboden, na Ostravsku; u Uher. Hradiště p. = strop, tla, Tč.; podlaze říkají v mnohých krajinách mor.: země n. dlážka. Mřk.