Podléškový, podléštkovýPodléškový, podléštkový, z podléšky. P. voda
. Cern
. Podletěti, ěl, ění;
podlétnouti, podlítnouti, tnul a tl, utí, unterfliegen. Jg. —
koho: holub jestřába podletěl. Us.
Podletí, n
.,
čas před letem, der Vorsommer: duben, květen. 1489. D. —
P.
, jaro. V.
Když lastovice letí, jest znamení podletí. C. M. 445
. —
P., čas roku vůbec, die Jahreszeit. Měsíc, slunce i planety, v kterém čase neb p
. svój běh má skonávati. St
. skl
. I. 158. — Vz Pod, Bž. 238
. Podletní, vz Podletí. Lenz-. P. čas, Troj
., Smil v. 1700., měsíc, větríček, V
., kvítí, Jel., květiny. D. —
P.
n. pouteční kosť, jedna ze dvou lebových kostí, das Scheitelbein
. Ja., Krok. — Jg.
Podleva,
podliva, na Mor. —
podlé. Na mor. Zlínsku: podevá. Brt.
Podlevín, a, m., ves u Nové Paky. PL.
Podlévka, y, f.,
čím se podlévá. Aqu.
Podlezač, e, m., der Kriecher, Fuchs- schwänzler
. V.
Podlezačství, n., die Kriecherei.
Podlézati,
podlízati;
podlézti, lezu, lezl, zení, unterkriechen, sich ducken. —
abs. Kde nemůžeš přeskočiti, podlez (kde nelze mocí, hleď pokorou)
. Ros., Šm. Lépeť jest podlézti, kdeby nemohl přeskočiti. Reš. —
co, koho: zeď, koho (lisáním získati, sich einschmeicheln). Us. —
pod co, k čemu: Rk. —
komu, schmeicheln.
Podlézavosť, podlízavosť, i, f., die Krie- cherei, neslušné snižování-se člověka před jiný
m, aby nízkých účelů došel. MP. 135. P
od
lé
za
vý,
podlezač, schmeichlerisch, kriechend.
Podlí = podlé.
Podlíceti, vz Líceti
Podlíčiti, il, en,ení
, podličovati, od zpodu líčiti
, dole zalíčiti, von unten tünchen. —
abs. Jsi již hotov s líčením V Docela ještě ne, mám
ještě podličovat --
co: světnici, stěnu. Us. na Mor. Hý. —
P.,
podrovnati. Mor. Mřk.
Podlíčk
ový, was unter den Wangen ist. P. odvodice. Ssav.
Podlina, podlinka, y, f.,
podlinky, pl
.,
široké lemování sukně, St. skl., Garnier, Volant,
Falbel. Jir., Šp. Oblečen v rúcho k řízám
podobné, drahými p-nami okrášlené. ZN —
P.
P-ny, dvě prkénka na dně košíků. Us. Č. 109