By
By. O časování vz také: Aby. V Ruském užívá se by ve všech osobách: já by, ty by, on by, my by atd. By, bys (ne: by si, by jsi; aby ses, špatně m. Chci, abys se pro- hlásil), by; bychom (V., vz v Jg. Dochovati), bychme, bysme, (vz Býti; ne: by jsme), byste (ne: by jste), by. Často: „bych, bys atd." místo: abych atd. By klade se: 1. = byl, er, sie, es war. I by (byl) hovor. Rkk. Slunce by črno, měsiec by jako krev. Št. — 2. Ve spo- jení s příčestím minulého času tvoří kon- ditional. Byl by neprohrál, by byl nehrál. Jel. Písala bych lístek, ty by s ním tam létal. Rkk. — 3. = žeby, dass. Není potřebí se obávati, bych já úmysl měl. Br. — 4. = že, proto že, weil, dAss. Proto jest zatracen, by cizí bral. Ctib. — 5. = aby, damit. Zde se vice „aby" užívá. Řekni mu, by (aby) předl. L., D. — 6. = kéžby, dass doch, utinam (přání). By tě krvavci roznesli. V. 7. Ve větách podmíněčných = jestliby, wofern, wenn. V tomto případě by rádo s kdy (kdyby) se pojí. By uštíp had, však jedem nenapustí. Har. — 8. Ve větách při- pouštěcích = byť i, budiž si, třeba, dejme že, wenngleich, obgleich, Aby bohatým byl, moudrý není. T. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté sedlo měla. Jg., V. Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Já pak, bych i chtěl, nemohl bych. V. Vz Byť i. — 9. = jakoby, als wenn, als ob. Zřídka. Ulekl se, by ho z tylu chytal. L. Vz Jakoby. —10. = aby, něm. um. Jest příliš ctnostný, by nebyl křesťanem. Jg. Nemůže tak tajná věc býti, by vyjevena nebyla. T. — 11. = V hlavních větách obyčejně s „as, asi, snad" — značí možnosť. Vz As. To bys as neudělal. — 12. = jestližeby, ob. Nevím, by se mohlo státi. Ben. V. — 13. Pojí se rádo, poně- vadž konditional bez něho býti nemůže, s jinými spojkami. Ve větách konditional- ných s a (aby), vz č. 5.; ve větách podmí- nečných s kdy (kdyby), vz č. 7.; ve větách přání s kéž. Vz 6; s až: Čekáme, až by přišel; s než: Honem, než by přišel; s jak : Přemýšlíme, jak by to vypadlo; s jako: Staví se, jakoby byl rád; s zda, zdali: Zdali by tomu rádi byli; s pakli: Jdi, aby přišel; pakli by nechtěl, řekni mu etc.; s ač, ze, leč, pak. — Jg. U „pak" stojí by napřed (by pak nechtěl); jinak za spojkami. D. — Vz Aby.