Podnésti
Podnésti, nesl, nesen, šen, ení; podno- siti, il, en, ení; podnášeti, el, en, ení; pod- nosívati, podnášívati, aufheben, von unten heben; aufblasen, stolz machen; anreizen, aufwiegeln. — abs. Slepice podnáší. Us. — co, koho. Vlna lodi podnesla; p. zrak (sur- sum adspicere). Kom. Slepice kvočnu pod- nesla. Us. Co tě podnáší, že tak se mnú pyšně mluvíš ? Pass. 1016. Pod někým i korek tone a jiného i olovo podnáší. Č. M. 157. — čeho. Zraku podnesa mohl jsem na věc hle- děti. Kom. L. 12. Vz Spodoba. — na čem. Někoho na šíjích p. Měst. bož. — komu. Podnesla mu ručnice. Ros. — koho proti komu (popuditi). Ms. Leg. — se = pozdvi- hnouti se, sich erheben; 2. zmrhati se, pad- nouti, počíti jsouc nevdanou, zu Falle kom- men. Sml. Ta panna se již podnesla. Ros. — se s kým, s čím. Sířičník vodíkový s dýmy solnovodíkovými se podnášeje síru osazuje. Krok. P. se s někým = zmrhati se. D. — se od čeho: od věci se p. = vzdáliti, von der Sache abkommen. Br. — koho k čemu. Beřte se pryč a lidí k svádě nepodnášejte. Pass. 888. Pokora duši člověkovu až ku blan- kytu podnáší. Sš. L. 176. Aby Martu znenáhla k vyšším potřebám a k vyšší víře podnesl. Sš. J. 188. — se v co: v chloubu. Výb. I. 761. — se odkud. Mnoho dýmu podnášelo se z jižné strany. Krok. — se komu: muži. Lom. — se nač: na nohy, sich auf die Füsse helfen. Šm. — nad co. Pán, ač tělo vzal z matky Marie, dle božství nekonečně výše nad ni podnesen jest. Sš. J. 39. — se kdy. Snáze neštěstí trpělivě snášeti nežli ve štěstí se nepodnášeti. č. M. 152.