Podnikati
Podnikati, podniknouti, knul a kl, utí = podstoupiti, pod něco vjíti, na sebe bráti, sich unterwerfen, eingehen, auf sich nehmen. — co: právo, soud, kázeň, pokutu, nebez- pečenství, jho (trpěti), práci p. V. To sám první podnikni. V. P. cestu, Šm., zkoušku, Kom., škodu, Bart. 2. 27., přísahy, Pr. měst., břemena městská. Plk. P. trest, smrť, lépe: podrobiti se trestu, neboť p. = před se bráti. Jg. Načež Pán snažněji se modle ostatek půtky té podnikl. Sš. L. 204. Praví, že Kri- stus také vněšná nebezpečenství podnikati musil. Sš. Mr. 8. Ústava hradová veliké pro- měny podnikala, erfuhr Veränderungen. Pal. Radh. 155. Musel p. krále svého milosť i ne- milosť. Pal. IV. 2. 568. Bíd a těžkostí mnoho podnikáme. Nud. — čeho. Horníci toho p. se zpěčovali. Mus. — koho zač. Za pána jej podnikli. Mus. — (co) komu. Sám všechny služby pánu Bohu podniká. Solf. Svým ne- přátelům v nedovtipě podnikneš (se podro- bíš). Leg. P. pokutám. Br. — co od koho. Posměch od světa p. Kram. A budeme-li od zahubců země takové škody podnikati, což můž již horšieho býti? Let. 205. — co proč. Nějakou práci pro vzdělání vlasti p. V. Něco pro výdělek p. Ml. — jak kam. Kdož sám svú volí pod jeho moc p. chce. Leg. — co s kým: obchod nějaký, Us., soud. Th. — co kde: smrť pod mečem p.