Podolek
Podolek, lku n. lka, podoleček, čku, m., dolejší díl roucha, der Saum, Schooss, Untertheil eines Kleides. V. Prosichu jeho, aby asa p-ku rúcha jeho se dotkli. ZN. Uřezal p. pláště. Bj. P. jest dolní strana rúcha. GR. Ocas p-lka u sukně. V. Sukně s dlouhým podolkem n. ocasem. Ctib. Oheň v podolku (škoda jistá, hotová. Vz Škoda). Pr. kut., Č. Na p-lku kaši vařiti, jáhly pražiti (strach míti). L. — Vyvedl jich na p., ukázal jim trn a hložek. Mor. p. 38. — P., dolejší část košile ženské od života dolů, na Slov. staň. Us. Der Hemdstock. Dotkneš-li se p-lku ku- chařky farářovy, otřásá se papežova stolice v Římě. Na Táborsku. Blk. Uřknutému je hned lépe, utře-li se p-kem ženským. Us. Mřk. Vz Oplíčko. — P., na Slov, košile ženská. Plk. — P., kraj sukně lemovaný n. třepený, třepení, prým, das Gebräme. V., Kom.