BydloBydlo, habitatio (z bidl), Ž. wit. 108. 10., habitaculum. 68. 26., Mkl. Etym. 26. B. =
obydlí, příbytek. Hr. rk. Prok. v. 160., 489., 1034., 1062., 1071. Na vzchod slunce bydlem jsúce. Hr. rk. 195. Byli sú bydlem v zemi egyptské. ZN. Kubec jest bydlem v Jiřimě. Pč. 2. Bydlem někde bydleti. Kn. rož. 46. Šel jest lid do svých bydl. Bj. U dvora bydlem sedie. Arch. I. 456. Tutoť mého bydla nenie. Žk. 221. Ty lidi nesl na svá bydla. Půh. II. 300. B. dobré, nebeské. Št. Kn. š. 63., 71., 169. Že tam bydlem bydlí. Kn. rož. 46. Kdež bydlem sedie. Ib. 39. Byl tam rok a den bydlem. Sob. 83. Dobré b. ho trče (trká); Všecko člověk vydrží, jenom dobrého bydla ne. Us. Tč. U tebe mám čertí b. Sš. P. 7. Hrad sloužil jí za b. Koll. III. 234. Už ťa nechám, dobré b., už odložím cedidlo, složím baltu i sekanec, smrť ma vedie na tanec. Sl. spv. 25. —
B. =
živnosť atd. Přetvrdého bydla tvého. Jir. Arith. I. 3. vyd. 7. Aby k věčnému bydlu chvátali; I lúpežní proto lúpie, aby v pokoji bydlo tělestné dobré měli. Hus II. 196., 211. A kak by ten měl bezpečné b. a kratochvilné, kdož by . . .; Dobré b. Št. Kn. š. 33., 35. —
B. =
plemeno. Něchać sviňu na bydło. Laš. Brt. D. 202. —
B. černé =
dobytek, prasata. Sš. P. 92. —
B. =
jmění. Mám na bydle už jen 1 zl. Us. u Zbi- rova. Lg. To je moje bydlo, co je na mně vidno (pravil žebrák). Na Val. Vck.