Podstatný
Podstatný, substantialis. Psp. P. forma, Lenz, Hlv. 69., rozdíl, Mus. 1880. 335., TS., účel státu, Hlv., bázeň. J. tr. Bůh syn jest p-ný a pravý obraz otce. Pož. 18. P. znak. Dk. Aesth. 331. P. jména. Cf. Brt. D. 161., Kvř. Ml. 42.—69., Gb. Ml. II. 71. P. jméno přívlastkem, Brt. S. 3. vyd. 14. 3., jak se dělí, 25. a., p. jm. slovesní, vz Gb. Ml. I. 140., 11. 176., jak se nahrazuje. 118. P. jm. slovesní v jazyce štítenském. Vz Km. 1888. 547. — P. = obzvláštní atd. Proti tomu nelze nic p-ho namítati. Us. Pdl. P. pravdy. 1512. Mus. 1883. 364. P. článkové víry. 1512. Mus. ib. P. vada, Us. Pdl., uámítka, Dch., podezření. Posp., části křivky. Čs. math. X. 94. — P. = pomocný. Čechové potřebovali p-ho pána. V. Když podlé sebe společně p-ni budem, rádi (nám povolí). Arch. VII. 151. Zdá mi se, že v takových věcech ktožby spravedlivost opustil, jakoby jí p-ten býti nechtěl. Arch. VIII. 210.