Podstavec
Podstavec, vce, podstavek, vku, pod- stavník, u, m., podstávka, y, f., (zastr. podstav, u, m., podstava, y, f.), na čem něco stojí, podpora. P., piedestal, postament, jest podklad dílem ku podpoře, dílem ku vztýčení sloupů, poprsí, soch atd. Vz S. N. Kom. J. 771. Die Unter-, Grundlage, der Untersatz, Unter- zug, Ständer, das Gestell, Postament, die Stütze. Jg. Slúpy budú mieti zlaté hlavy, ale p-ky střiebrné. BO. Také: stojan, stojadlo, stavec; u stolu: spodek, ve mlýně: hranice, u šindeláře: náboj, u brusu: sošky, na řezání dříví: kozlík, u pluhu: zhlaví, u stolice: po- stavec, penka, peňka, u sochy; příedka, při- seda; v pivováře: valach; na zvon: zvonice; k sušení jetele: kostroun, rohatiny, stojany, ježky, ostrev; k sbírání ovoce: stojadlo; na voru, ve kterém veslo sedí: zhlaví, svlak, pražec; u pasti ta čásť, která se o jazýček opírá. Šp. Podstavek n. podstavec sloupu. Kom. P. pod nohy, stolička. Us. P. v houslích, duše, der Steg. P. na plody některých lišej- níků, podetium, Gestell, n. Kk. 84. P. svírací k hoblování se strany, der Fugbock. Skv. — Podstava = podstata (zastr.), das Wesen. Žal. k. 88. 48.