Podsudek
Podsudek, dka, m. Cf. Kn. rož 127. P. kolik bral. Vz Výb. I. 970. — P., dku, ru. = soud. Ten list má ukázán býti, doniž páni na súdě sedí aneboli na p-dku. Půh. II 448. Má jí práv býti nyní nebo na pod- sudce; To svědomí má na p-dce ukázáno býti; Ty peníze má mu zaručiti do p-dku. Půh. II 67., 68., 627.