Pohádka
Pohádka, y, f., řeč, Rede, f. Není o něm ani p-ky. Vz Zmizení. Č. Nemá ještě ani p-ky o zubech (ani známky). V Kunv. Msk. — P., povídání, pověst, rozprávka, ein Histör- chen, Mährchen, eine Fabel. Povídati po- hádky. Us. — P., rozmluva zvl. s ponětím rozporu, hádka, váda, spor, Wortwechsel, Streit, f., Gespräch, n. Stala se mezi nimi pohádka (pohádali se). Leg. P-ku o něco míti. Bart. 1 27. — Kat. 1687. Sta sě p. mezi nimi o čištenie. ZN. Kdež jest koli p. ze zákona (de lege). BO. — P., otázka, Frage, f. V., Kom. J. 750., Kat. 1468. P. potutelná. Aqu. Šest set p-dek neb otázek. Trip. 311. — P., ostrovtipná propověď, der Spruch, Sinnspruch. — P., hádačka. hádanka. P., aenigma, Räthsel, n. V., BO. Mluvieše k nim v p-kách. ZN. Pohádka jest obrazné, temné vystavení předmětu nebo ponětí domyšlením nalezenu býti majícího. Jg. P. syllabní (Cha- rade), slovní (logogriphus). Dávejme si p-ky. Us. P-ky uhodnouti, vyplésti. D., Skl. 613. P. myslivecké. šp.