Pohnaný
Pohnaný; pohnán, a, o, getrieben, vz Pohoniti. — P., obeslaný, obviněný, der Be- klagte. V. Když který póvod anebo p-ný, od něhož žaloba jde nebo odpověď, bez úřed- ničího odpuštění stojí v lavicích súdných. O. z D. A p-ný jmá samú přísahú otbyti póvoda. O. z D. Jestliže p-ný, jakož se ča- stěji přiházi, zapíral. CJB. 379. Pohnanému před soudem přísaha byla nalezena. Nalez. pr. zem. Soud žádných rukojemství straně pohnané dávati nemá. Hlas. Vz Obžalovaný, Žaloba, Vš. 567.