Pohnouti
Pohnouti. Ž. wit. 16 5., 37. 17., 52. 4. — kým, se čím. P. se hněvem. Výb. II. 1636 Z kořen jest pohnul Wigleff rotami antichristovými Chč. Mus. 1880. 540. — se komu jak Jak se člověkovi přes 50 po- hne = má 50 let. Val. Brt. D. 251. — se kudy. Kolem děcka p-la se náruč její. Kká. K sl. j. 88 — se kde (jak). P. se ve společnosti s jistotou. Hrts. Koule po- hybující se na čáře přímé. ZČ. I. 257. — proti čemu Vodorovně proti sobě se po- hybují. Kk. Br. 3. — kdy čím. To za té doby světem p-valo. Osv 1. 78. Vz Po- hýnať.