Pohnutka (ne
Pohnutka (ne: pohnútka), y, f., důvod pohnouti mohoucí, pobudka. P. zove se ona představa n. skupenina představ, jež člověka k činu nějakému přivádí. Hš. Vz S. N. Das Motiv, der Beweggrund, die Triebfeder. P. čistá, působná. MP. 3. V tom vědomí zá- ležela svrchovaná p. pro neohrožené působení. Sš. I. 330. Žádosť svou p-kami n. důvody stvrditi, opatřiti. D. Tato p. je nedůvodná. Sych. Jest mi něco p-kou k čemu. Nt. O in- strumentale p-ky vz I.584., 585., Brt. S. §. 135.