Pohoditi
Pohoditi, il, zen, ení; poházeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; pohazovati, sem tam (drobet) hoditi, hier und da etwas werfen, streuen; odhoditi, stranou hoditi, verwerfen, auf die Seite werfen. — abs. Ovoca je, jak by pohodil (málo). Mor. Brt. — co. Kams to pohodil? Ledakde pohodí své věci. Us. — čím (s pohrdnutím): knihou. Us., Gníd., Zlob. — co čím: hromadu uhlí (milíř) mourem p. Vys. — si čím. Botami okolo boků si po- hazovali. Bož. Němc. — co komu. Ráno, v poledne, večer vozka koně nakrmí, před polednem a o svačinách jim pohazuje (drobet sena, otavy, jetele dává). Na mor. Zlínsku. Brt.