Pohončí, půhončí
Pohončí, půhončí, ího, k pohnání ná- ležející, Treib-, Vorladungs-. P. list, Šm., re- gistra, Vš. — P., ího, m., pohůnek. V. — P., držitel svobodného statku. Zříz. mor. — P., roznášející půhony, der Vorlader, Ge- richtsbote. Boč., Háj. P. seznal, že jeho jest nepohnal. Půh. II. 64. -- P., žalobník, der Kläger. Reš. Pohončí Stibor. Půh.