Pohoršení
Pohoršení, n., die Verschlechterung, Ver- schlimmerung, der Nachtheil, Verlust. Vz Pohoršiti. P. práva. Bez jich práva p.; bez
p. práv všech stran; od lactare svolili si rok,
do té soboty bez obú práva p. Půh. I. 170.,
II. 484.. I. 2?1. Ubrmanové vraťte zase strany
ku právu jich bez p. práv jich. O. z D. — P., zlý příklad. Aergerniss, n., Anstoss, m. P. se dává projevením špatného činu ve spo- lečnosti. Hš. Vz S. N. Běda člověku, skrze kterého p. přijde. Hus. I. 430., M. P. dáti, učiniti, vzíti; ku p. býti. V. Nikomu není k p. Kom. P. přestalo; pro p. něco dělati; pozůstavil po své smrti pro p. několik po- vrhelův. Sych. To vám nesmí býti k pohor- šení. Bs. P., též nepřímé svádění, v theolo- gii, = všeliká řeč a všeliký úkon, jenž ctnost' bližního zúmyslně anebo předvidně v nebez- pečenství uvádí, das Acrgerniss, scandalum. MP. 181. Jest dvojí, buď 1. p. dané neb činné, das gegebene Ae., s. activum, buď 2. p. vzaté čili trpné, das genommene Ae., s. passivum; a toto jest opět buď a) p. ne- dospělých, das Ae. der (geistig) Unmündi- gen, s. pusillorum, buď b) farisejské, das pharisäische Ae., s. pharisaicum. MP. 181. — P. vniterné, zevniterné; p-ním vinen; p. (gt.) ujíti, zniknouti, vystříhati se; mluviti o p-níeh; zlo se p-ními ustavičně zarozuje; udává příčinu, ze které p. přicházejí; pra- men, z něhož mnohé p. se prýští. Sš. Mt. 248., 250. Jednati o p.; užiti p. k něčemu; na mysli míti jisté p. Sš. L. 167. (Hý.).