Pohrůžka
Pohrůžka (zastr.pohrózka), y, f., hrození, pohrůžčivá slova. V. Die Drohung, Bedro- hung. ?-k? jsou slova a skutky, jimiž se projevuje hrození, tudíž připomínání zlých následků tomu, kdo něco před se vezme n. opomine. Vz S. N. P-ky komu předložiti (učiniti). Bart. 2. 21. Jestliže by pak kdo komu p-ky činil. Václ. VII. Udělal p-ku ohněm člověku mému. Půh. a nál. 1519. P. nebez- pečná. J. tr. Pohrůžku někomu činiti, V., J. tr.. Er., Br., dělati. D. P-kami vyhroziti, vymoci; p-kami od něčeho odhroziti, zdržeti. D. Poslati někoho někam s p-kou. V. Nedal se p-kám ustrašiti. V. P-kám místa nedati. Štelc. P-kou někoho postrašiti. Sych. Na p-ky (pohrůžek) nedbati. Sych. S takovou p-kou jdi na děti. Sych. Těch pohrůžek králům chovej (když ještě panstvo české mí- valo slovo proti králi). Vz Vyhrůžka. Č. Po- hrůžek tvých se nebojím, o lásku tvou ne- stojím. Pk.