Pohřeb
Pohřeb, u nebo pohřbu, m. (zastr. po- hřeb, i, f.). Das Begräbniss, Leichenbegäng- niss, die Bestattung, BeerdiguHg, Leiche. V. P., pochování nebožtíka do hrobu, zvl. pak všecky obřady při tom obyčejné, jakož i celý průvod až k hrobu. Vz S. N. Ústav k obsta- rávání pohřbů, Leichenbestattungsanstalt. Dch. Vz Pohřební. Neučiní jemu lid slav- ného pohřbu a próvoda. BO. P. obyčejný, nádherný. J. tr. Býti na pohřbu, při pohřbu, V.; p. komu učiniti, strojiti, Us., konati. Ros. Jíti na p.; p. slavný míti. V. Na pohřbu plakati. Jel. Ku pohřbu, na p. přijíti. Us.— P., hrob, rov, hrobka, hřbitov, die Begräb- nissstätte, das Grab. V., Dal., Troj. Ať mi dá jeskyni k dědičnému pohřbu. Br. P. z města udělal. Br. (Ludvíka) do Bělehradu, tu kdež jest p. královský, přinesli. Bart. 255. 8. — P., rakev, památník, der Sarg, das Denk- mal. Panský p. tvého děda, starého ciesaře, kterýžto na špičatém mramoru posazen jest. Biancof. — P. mrtvých = služba n. mše za mrtvé, die Seelenmesse. V.