Pohřešiti
Pohřešiti, il, en, ení; pohřešovati, poláti, schelten, fluchen ; nemeti, znamenati, že něco potraceno, missen, vermissen. — co. Brzo jsem to pohřešil. Us. — čeho. Císař pohřešil velikého počtu svého vojska. V. Pohřešuji toho. Dch. — čeho jak. Nejeden čtenář místnějšího dokladu by s bolestí pohřešoval. Sš. Mr. předml. — v čem (pochybiti). Us.