Pohubiti
Pohubiti, il, en, ení; pohubovati = na- pořád hubiti, pokaziti, zkaziti, popleniti, zni- čiti, verwüsten, verheeren, vederben. V., Jg. — co. Jdeže Trut pogubi saň lutu. L. S. v. 36. — co čím: pasením. V. Nepřátele strašnou bitvou pohubil. — co jak. Všecky věci až do vchodu jazer pohubovachu a nic k životu příslušného neostavovachu v Israheli. Bibl. lobk. 105. (Bdl. Ob. L. S. 97.) — se. Pramen rudy se pohubil (na rudu chudším se stal). Vys.