Pochlebiti
Pochlebiti, il, ení; pochlebovati,pochlebo- vávati, schmeicheln, fuchssehwänzen, heu- cheln. V. — komu proč jak: pro břicho, V., pro statek tělesný, Chč. 451., na oko. Jg. Matky dětem od mladosti pochlebují. Chč. 383. — komu čím. Us., Šm., Jg. — komu v čem. V tom sobě pochlebujeme, že s vás moci míti nebude. V. — se komu. Rad. zvíř. Něco ukradne a podaří se mu to; to se mu pochlebí (zalíbí) a on krade zase. Us. u Rychn. Vz Chlebiti.