2. Pochop
2. Pochop, u, m., poskok, rozhoupnutí, der Schwung, Anlauf. P. vzíti, D., bráti (vrá- vorati, motati se). V. Ta koule dělala po- chopy (skákala po zemi). Ros. Béře od jedné rány k druhé p. Kom. — P., pobudka, po- čátek, prvopočátek, původ, pramen, kořen, Ursache, f., Ursprung, Anlass, m. Tvá žádost' má p. v slovu pána Jezu Krista. V. P. a přístupek poznávati boží velebnosť. Výb. I. 650. Odtud někteří p. sobě brali. Bart. Sv. Ambrož z toho p. béře k napomenutí. Sš. Sk. 81. Místněji pak ještě vysvětluje věc, bera k ní p. a námět z hádek. Sš. I. 180. P. ujíti. Sš. J. 239. Janovo poselství p. vzalo od skutků Páně. SŠ. L. 79. P. k přemyšlo- vání vzíti. Kom. — P., pochopení, das Fassen. Podlé toho pochopu a té miery. Št. — P., ostří ohnuté u nebozezu, die Zugspitze. D. — P., moc pochopující, chápavá, chápavost, das Begreifen. Buoh stvořil všecko, aby vše bylo a mohlo, jeho účastno býti, každé podlé p-pu svého. Št. 318. P. smyslu lidských. Ráj. Podlé pochopu každého, Fassungskraft, f.Výb. I.770. — P., pochopení, ponětí, der Begriff. Odkud tento slepý vzal jest pochop, aby poznal. Hus. Veď ty nemáš ani pochop o tej věci. Mt. S. Místo ,pochop' v tomto smyslu navr- hovali jiní: ponětí (dle rus.), vidka, srozum, pojem. Jg. — P. v hudbě, der Schwung. Mus.