Pochvala
Pochvala, y, f., pochválení, velebení, po- svědčení, die Belobung, das Lob. P. hlučná. Šm. P-ly zasluhovati, Kom., dojíti. Us. V tom se mu musí p. dáti. Us. To mohu k jeho p-le říci. D. To ti přináší pochvalu. P-ly hoden. Dal. Nébrž naopak p. se těmi slovy obnáší. Sš. J. 36. Jest ku pochvale. V. Ve- likou p-lu míti. V. Někomu v něčem p-lu dáti. Br. O něčí p-le se ujistiti, ubezpečiti. D. Dostal p-lu, že . . . Sych. P-lu někomu vzdávati. Šm. S p ou o někom se zmíniti. P. muži záhubná. Lb. Na začátku hleď získati p-lu; Příjemna (jest) p. od chvalného. Pk.